Číslice a čísla
Každé číslo můžeme napsat pomocí 10 číslic.
Číslice jsou: 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
Je to vlastně to samé, jako když z písmen sestavujeme slova.
Písmen je ale o něco víc.
? Víte, že ...
- mezinárodní abeceda má 26 znaků
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
- a česká jich má dokonce 42 ( s použitím čárek, háčků, kroužku)
a á b c č d ď e é ě f g h ch i í j k l m n ň o ó p q r ř s š t ť u ú ů v w x y ý z ž
Slov je nespočetně mnoho.
Je jich tolik moc, že je není možné přesně spočítat.
Jen českých slov je asi 250.000. Navíc některá slova zanikají (přestávají se používat), na straně druhé nová slova stále vznikají (kdopak by věděl přes sto lety co je to mobil nebo počítač).
Jen ještě pro zajímavost - běžný Čech používá nějakých pět až deset tisíc slov (někdo víc, někdo míň) a slovům, kterým pak rozumí je asi šestkrát víc.
Číslic je, jak už jsme si řekli, deset - 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
Z nich - stejně tak jako se z písmen skládají slova - skládáme čísla.
Číslo může být tvořeno jednou číslicí (např. 7 nebo 9), dvěma číslicemi (34 nebo 88), třemi číslicemi (123 nebo 999), ...
Čísel je nekonečně mnoho.
Ne, že nejdou přesně spočítat, ale je jich nekonečně mnoho :-)
Protože když napíšeme nějaké číslo, vždycky k němu můžeme na konec přidat ještě číslici další, aby vzniklo nové číslo, a pak zase a zase a takto bychom mohli přidávat a přidávat ...a když už by to číslo bylo nekonečně dlouhé - to si neumíme ani představit - zase bychom přidali na konci další číslici a ...
Arabské číslice
Číslice, které dnes běžně každý den používáme jsou "Arabské číslice".
A jak už to tak někdy bývá - Arabské číslice nevznikly v Arábii, ale o kus dál v Indii.
A to někdy +/- 400 let kolem roku 0 n.l., což teda není úplně přesné číslo :-)
Arabské se jim říká proto, že se do Evropy dostaly díky Arabským matematikům a astronomům.
A také se postupem času upravovalo to, jak vypadaly, až do dnešní podoby :-)
Římské číslice
Několik příkladů, kde se dnes člověk stále ještě potkává s Římskými číslicemi a kde jsou i dnes používány:
I. na počítači v číslování jsou přednastaveny jako jedna z možností - užívá se např. ve smlouvách,
II. označení letopočtů, např. na věžích kostelů - MDXCII = 1592,
III. na cifernících hodin - viz obrázek hodin vpravo :-),
IV. v knihách se jimi označují kapitoly - IX.. kapitola,
V. pořadová čísla panovníků - Karel IV.,
VI. značení ročníků opakujících se sportovních nebo kulturních akcí - XIII. ročník drakiády,
VII. znační tříd - VII.A.
Římské číslice jsou:
| Římská číslice |
I |
V |
X |
L |
C |
D |
M |
| Hodnota |
1 |
5 |
10 |
50 |
100 |
500 |
1 000 |
Co chybí?
Vlastně - NIC - tedy - NULA :-)
Římané pro nulu používali slovo "nullae", což znamená "nic", ale římské číslice neznají symbol pro nulu.
A právě i kvůli absenci tohoto symbolu se v praktickém životě a matematice začaly prosazovat v 11. století číslice arabské.
Jaká platí pravidla pro zápis, čtení a počítání římských číslic?
1 ... I
2 ... II (protože 1 + 1 jsou 2)
3 ... III (protože 1 + 1 + 1 jsou 3)
4 ... IV (protože 5 - 1 jsou 4)
5 ... V
6 ... VI (protože 6 + 1 je 6)
7 ... VII (protože 5 + 1 + 1 je 7)
8 ... VIII (protože 5 + 1 + 1 + 1 je 8)
9 ... IX ( protože 10 - 1 je 9)
X ... 10
11 ... XI ( protože 10 + 1 je 11)
atd. atd.
A podobná pravidla potom platí i pro větší čísla, takže několik příkladů:
80 ... LXXX (protože 50 + 10 + 10 + 10 je 80)
900 ... CM (protože 1.000 - 100 je 900)
Platí, že co je vlevo od největšího/hlavního čísla se odečítá a to co je vpravo se přičítá.
Příklad 1: jak je to tedy s výše zmíněným letopočtem 1592 ?
1.000 je M
500 je D
90 je XC
2 je II
Takže číslo 1592 napíšeme jako 1.000 + 500 + 90 + 2 zapsáno římskými číslicemi M + D + XC + II a tedy MDXCII :-)
Příklad 2: jak bychom napsali rok 2024? ... 2 x 1.000 + 2 x 10 + 4 (5-1) ... takže M + M + X + X + IV ... a to je MMXXIV
Příklad 3: a jak bychom naopak přečetli číslo MCCCXLVIII?
Toto číslo si rozložím na M + C + C + C + XL + VIIII a počítám 1.000 + 3x100 + 40 + 8 je 1348 - a co se stalo v roce 1348 ?
Čtení a zápis římských číslic tedy pro nás, kteří se s ním nesetkáváme častěji v běžném životě, vyžaduje i větší praxi.
V běžném životě si ale většinou vystačíme jen se základními (menšími) římskými čísly - jinak netrefíte do správné třídy :-)
A ty bychom měli znát !!!
Často nám bude také stačit jen poznat, že "to něco" je číslo zapsané římskými číslicemi.
Pokud se ale zabýváte historií nebo luštíte křížovky, zápisy a čtení římských čísel byste měli zvládat.
Nadpis cccc 3
Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam.
Nadpis ddd 3
Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam.
Číslice a čísla
Číslice a čísla
Každé číslo můžeme napsat pomocí 10 číslic.
Číslice jsou: 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
Je to vlastně to samé, jako když z písmen sestavujeme slova.
Písmen je ale o něco víc.
? Víte, že ...
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
a á b c č d ď e é ě f g h ch i í j k l m n ň o ó p q r ř s š t ť u ú ů v w x y ý z ž
Slov je nespočetně mnoho.
Je jich tolik moc, že je není možné přesně spočítat.
Jen českých slov je asi 250.000. Navíc některá slova zanikají (přestávají se používat), na straně druhé nová slova stále vznikají (kdopak by věděl přes sto lety co je to mobil nebo počítač).
Jen ještě pro zajímavost - běžný Čech používá nějakých pět až deset tisíc slov (někdo víc, někdo míň) a slovům, kterým pak rozumí je asi šestkrát víc.
Číslic je, jak už jsme si řekli, deset - 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
Z nich - stejně tak jako se z písmen skládají slova - skládáme čísla.
Číslo může být tvořeno jednou číslicí (např. 7 nebo 9), dvěma číslicemi (34 nebo 88), třemi číslicemi (123 nebo 999), ...
Čísel je nekonečně mnoho.
Ne, že nejdou přesně spočítat, ale je jich nekonečně mnoho :-)
Protože když napíšeme nějaké číslo, vždycky k němu můžeme na konec přidat ještě číslici další, aby vzniklo nové číslo, a pak zase a zase a takto bychom mohli přidávat a přidávat ...a když už by to číslo bylo nekonečně dlouhé - to si neumíme ani představit - zase bychom přidali na konci další číslici a ...
Arabské číslice
Číslice, které dnes běžně každý den používáme jsou "Arabské číslice".
A jak už to tak někdy bývá - Arabské číslice nevznikly v Arábii, ale o kus dál v Indii.
A to někdy +/- 400 let kolem roku 0 n.l., což teda není úplně přesné číslo :-)
Arabské se jim říká proto, že se do Evropy dostaly díky Arabským matematikům a astronomům.
A také se postupem času upravovalo to, jak vypadaly, až do dnešní podoby :-)
Římské číslice
Několik příkladů, kde se dnes člověk stále ještě potkává s Římskými číslicemi a kde jsou i dnes používány:
I. na počítači v číslování jsou přednastaveny jako jedna z možností - užívá se např. ve smlouvách,
II. označení letopočtů, např. na věžích kostelů - MDXCII = 1592,
III. na cifernících hodin - viz obrázek hodin vpravo :-),
IV. v knihách se jimi označují kapitoly - IX.. kapitola,
V. pořadová čísla panovníků - Karel IV.,
VI. značení ročníků opakujících se sportovních nebo kulturních akcí - XIII. ročník drakiády,
VII. znační tříd - VII.A.
Římské číslice jsou:
Co chybí?
Vlastně - NIC - tedy - NULA :-)
Římané pro nulu používali slovo "nullae", což znamená "nic", ale římské číslice neznají symbol pro nulu.
A právě i kvůli absenci tohoto symbolu se v praktickém životě a matematice začaly prosazovat v 11. století číslice arabské.
Jaká platí pravidla pro zápis, čtení a počítání římských číslic?
1 ... I
2 ... II (protože 1 + 1 jsou 2)
3 ... III (protože 1 + 1 + 1 jsou 3)
4 ... IV (protože 5 - 1 jsou 4)
5 ... V
6 ... VI (protože 6 + 1 je 6)
7 ... VII (protože 5 + 1 + 1 je 7)
8 ... VIII (protože 5 + 1 + 1 + 1 je 8)
9 ... IX ( protože 10 - 1 je 9)
X ... 10
11 ... XI ( protože 10 + 1 je 11)
atd. atd.
A podobná pravidla potom platí i pro větší čísla, takže několik příkladů:
80 ... LXXX (protože 50 + 10 + 10 + 10 je 80)
900 ... CM (protože 1.000 - 100 je 900)
Platí, že co je vlevo od největšího/hlavního čísla se odečítá a to co je vpravo se přičítá.
Příklad 1: jak je to tedy s výše zmíněným letopočtem 1592 ?
1.000 je M
500 je D
90 je XC
2 je II
Takže číslo 1592 napíšeme jako 1.000 + 500 + 90 + 2 zapsáno římskými číslicemi M + D + XC + II a tedy MDXCII :-)
Příklad 2: jak bychom napsali rok 2024? ... 2 x 1.000 + 2 x 10 + 4 (5-1) ... takže M + M + X + X + IV ... a to je MMXXIV
Příklad 3: a jak bychom naopak přečetli číslo MCCCXLVIII?
Toto číslo si rozložím na M + C + C + C + XL + VIIII a počítám 1.000 + 3x100 + 40 + 8 je 1348 - a co se stalo v roce 1348 ?
Čtení a zápis římských číslic tedy pro nás, kteří se s ním nesetkáváme častěji v běžném životě, vyžaduje i větší praxi.
V běžném životě si ale většinou vystačíme jen se základními (menšími) římskými čísly - jinak netrefíte do správné třídy :-)
A ty bychom měli znát !!!
Často nám bude také stačit jen poznat, že "to něco" je číslo zapsané římskými číslicemi.
Pokud se ale zabýváte historií nebo luštíte křížovky, zápisy a čtení římských čísel byste měli zvládat.
Nadpis cccc 3
Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam.
Nadpis ddd 3
Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam.